Správa pražského hradu

pořádají v termínu
od 6. 4. 2001 do 31. 10. 2001
v prostorách Pražského hradu
výstavu

10. století architektury

Tato stránka se samozřejmě nesnaží zmapovat celou výstavu 10. století architektury. Oficiální informace najdete webu výstavy.
Výstava, jejímž mediálním partnerem je i časopis ABC, samozřejmě kromě historie architektury samotné, je pro nás zajímavá hlavně tím, že na ní lze shlédnout řadu modelů staveb. Modely jsou vyrobeny z různých mateiálů, od sádry přes dřevo až k plastické hmotě a nechybí samozřejmě ani papír. Zde najdete informaci o některých z vystavených modelů.

Architektura románská - kamenné svědectví - románské podlaží Starého královského paláce, II. nádvoří

Perkfektní atmosféra románských sklepů, vyladěná hudbou, nenabízí žádný papírový model. Z těch nepapírových lze spatřit Pražský hrad v podobě z počátku 13. století či Libice - hradiště Slavíkovců. Pražských hradů je na výstavě povícero, zajímavě by jistě vyznělo jejich chronologické seřazení.
Zcela netradiční stavbou je na území našeho státu biskupský hrad Roudnice nad Labem, jehož opevnění vychází ze vzoru francouzských hradů.

Architektura gotická - cesta ke světlu - gotické podlaží Starého královského paláce, II. nádvoří

V gotice je k vidění papírový model hradu píseckého ve stavu z druhé poloviny 13. století. Ač sám Písečák, málem jsem jej nepoznal; v současnosti z jeho stavby moc nezůstalo a je obestavěn dalšími budovami. V hradu sídlí Prácheňské muzeum. Velmi zajímavým modelem je hrad Švihov a to včetně vnejšího opevnění - stav z doby po roce 1500. S ohledem na měřítko podobné měřítku užitému u modelu hradu v ABC si lze udělat dobrou představu o tom, co by modeláře čekalo, kdyby arch. Vyškovský vnější opevnění vytvořil, jak bylo uvažováno.
Mezi nepapíráky lze najít například Karlštejn s původním tvarem střech či Trosky, Křivoklát a samozřejmě též Pražský hrad. Z měst je k vidění Polička a zajímavým modelem je opevnění Tábora.

Architektura renesanční - rozum a cit - Letohrádek královny Anny, Královská zahrada

K vidění je zde renesanční náměstí v Novém Městě nad Metují v podobě z první poloviny 16. století i střed města Telč. Dále tu najdeme model zámku Jindřichův Hradec, zachycující stav ze druhé poloviny 16. století; model samotný pochází z roku 1869.
Mezi nepapírovými modely se nachází letohrádek Hvězda, Míčovna Pražského hradu a opět nechybí ani Pražský hrad. Mezi zámky jsou Bučovice, Litomyšl či Hranice. Z modelů měst je zřejmě nejzajímavějším modelem sádrový model náměstí v Pardubicích, který je jinak vystaven v hale pardubického nádraží Českých drah. Protože jsou nyní pardubice krajským městem, povýšilo i nádraží a jmenuje se nyní "Pardubice hlavní nádraží".

Architektura barokní - hra světla a stínů - Jízdárna Pražského hradu.
Jako doplněk této části lze navštívit ještě výstavu "Sláva barokní Čechie".

Pokud jde o papírové modely, je tato část zdaleka nejzajímavější. Hned za vchodem po levé straně je model kostela ze Sedliště v okrese Frýdek-Místek. Model je sice dřevěný a podle stavu má již leccos za sebou ale dobře informovaní modeláři a úspěšní sběratelé jistě ví, že model tohoto kostela vyšel v ABC č. 10 roč. 19 (tedy již před 26 lety). Model byl vydán společně se zvonicí v Ostrovci.
Dále je zde k vidění papírový model Clam-Gallasova paláce od samotného Antonína Langweila. Tento pán, jak jistě víte, je autorem modelu Prahy a model Clam-Gallasova paláce vznikl ještě před modelem Prahy! Více informací o A. Langweilovi a jeho modelu najdete v samostatném článku. Tam je mj. zmíněn i tzv. Hübschmannův model Prahy z let 1910 až 1930, který je též papírový a na 10. století též k vidění.
Mezi zajímavé exponáty lze zařadit i model kostela sv. Jana Nepomuckého ve Žďáře nad Sázavou, který je dílem slavného architekta Santiniho či klášter na Svaté hoře u Příbrami Ze zámků je k vidění například Karlova Koruna, Rudoltice u Lanškrouna či Trojský zámek. Opomenout nelze ani model radnice ve Frýdlantě či zámek Kuks nebo Lemberk.

Architektura 19. století - okouzlení pokrokem - Císařská konírna, II. nádvoří

Tato část výstavy sice neobsahuje žádný papírový model, zato zde lze najít například gumovou fontánu, budící dojem litiny. Pokud jde o papíráky, zajímavým exponátem je výkres ze Zemské výstavy konané v Praze v roce 1891, který postihuje konstrukci Staročeské chalupy. Pod tímto názvem byl model vydán u ERKOtypu, pod názvem polabské lidové stavby vyšel v ABC číslo 6 roč. 23 a 17/39. Jak je patrno z nápisu na ceduli, jež byla dne 15. dubna 1891 umístěna na chalupě, neměli to ani naši předci zdaleka tak jednoduché: "Lomenice tato vyzdvižena jest pomocí P. Boha všemohoucího a nákladem výkonného výboru výstavního".
Z ostatních je zajímavý model nádraží Státní dráhy, dnešní Masarykovo. Šlo o první pražské nádraží parní železnice a při rozhodování o jeho umístění bylo nutno řešit problémy s tím, zda jej umístit vně či uvnitř městského opevnění. Nakonec skončilo uvnitř, koleje procházely opevňovacím valem a brány v něm byly na noc uzavírány.
Jelikož se v tomto období již nestavěly hrad či zámky, není tu žádný k nalezení. Zato je zde model Národního divadla či Apollonova chrámu z Charvátské Nové Vsi u Břeclavi.

Architektura 20. století - místo pro náš život - Sloupová síň, Rothmayerův sál a Klínová chodba, I. nádvoří

V této části lze nalézt velmi aktuální model - vysílač na Ještědu. Kromě něj pak modely

.

K výstavě byl přidružen i prodej papírových modelů, který byl ovšem málo podpořen vystavením slepených modelů. U pokladny společné pro románský a gotický sloh byl k vidění sestavený model Rožmberka, umístěný ve vitríně, což je jistě vhodné umístění. Další "slepence" byly k vidění již jen u baroka, ovšem jejich umístění mne nenadchlo: model chalupy z Volar postavený za skříní, další - omuchlané Pohansko a Česká Lípa - jaksi divně posazené na stojanu s modely. Nutno uvést, že stav u baroka byl po urgenci napraven a rozšířená sada modelů vystavena na vrchu vitrín, kde však již mimo dosah dětských očí.