Vysoký motor, kroužkáč
dvounápravový tramvajový motorový vůz číslo 25

Vysoký motor, kroužkáč - dvounápravový tramvajový motorový vůz číslo 25
Vysoký motor, kroužkáč - dvounápravový tramvajový motorový vůz číslo 25
Vysoký motor, kroužkáč - dvounápravový tramvajový motorový vůz číslo 25 Vysoký motor, kroužkáč - dvounápravový tramvajový motorový vůz číslo 25 Vysoký motor, kroužkáč - dvounápravový tramvajový motorový vůz číslo 25 Vysoký motor, kroužkáč - dvounápravový tramvajový motorový vůz číslo 25
foto: J. Šlehofer - Plzeňské tramvaje

Dvounápravový tramvajový motorový vůz číslo 25 vysoký motor, kroužkáč
Rozšiřování provozu spojené s Prudkým nárůstem počtu přepravených osob na Moravsko-ostravské místní dráze (např. v roce 1915to bylo 5,7 mil. a o rok později již 8 milionů cestujících) přinutil Brněnskou společnost místní dráhy uvažovat o zvýšení počtu vozidel. Proto ještě ve válečném roce 1917 objednala v Kopřivnické vozovce 4 motorové vozy. Pro politické změny vyvolané rozpadem rakousko-uherské monarchie se dodávka uskutečnila až v roce 1919. Vozy byly podle tehdejších zvyklostí dodány bez elektrické výzbroje, která byla montována v dílnách MOMD. Pro velké obtíže s dodávkou kabelů z Rakouska byl první vůz číslo 24 zprovozněn na konci zář( 1919 a zbývající vozy číslo 22, 23 a 25 vyjely na trať až v prosinci téhož roku.

Jednalo se o typické představitele dvounápravových tramvajových vozů Moravsko-ostravské místní dráhy s volnoosým pojezdem. Na nýtovaném spodku z ocelových profilů byla postavena celodřevěná vozová skříň s oplechovanou okenní částí a typickými nadokenními větracími okénky. Konstrukce a uspořádání vozů této série se stalo vzorem pro další rekonstrukce i novostavby prováděné ve vlastních dílnách Společnosti moravských místních drah. Byl tak vytvořen unifikovaný typ motorového a později i vlečného vozu, který byl potom v dalších letech průběžně modernizován.

Během půlstoletí provozu došlo u vozu číslo 25 k mnoha úpravám a rekonstrukcím. Mezi významné patří v roce 1928 provedená změna uspořádání sedadel, přepážek a vstupních dveří do oddílu (předcházelo jí zrušení rozdělení vozu na II. a III. třídu v roce 1924) a dále při generální opravě na přelomu 50. a 60. let realizované zaslepeni nadokenních větracích okének spojené se zjednodušením oplechování. Změn doznala rovněž elektrická výzbroj. Po roce provozu byl tyčový sběrač nahrazen lyrou, kterou v padesátých letech vystřídal pantograf a místo původních litinových odporníků umístěných pod vozem byly v roce 1929 namontovány na střechu spirálové odpory BBC. Pravděpodobně v souvislosti s generální opravou došlo rovněž k výměně kontrolérů BBC G 4/0 za starší válcové sedmistupňové typu Škoda a trakční motory GTM 3i nahradily modernější TM 60 z výroby ČKD.

K vyřazení z provozu došlo po 521eté službě cestujícím a následně byl používán do roku 1979 střediskem vrchní stavby jako pracovní. V témž roce byl k 85. výročí zahájení městské hromadné dopravy v Ostravě opraven a opatřen bílo-hnědým nátěrem. Nyní je vůz opraven do stavu kolem roku t 930. V roce 2001, opět po 701etech, obdržela pětadvacítka" původní zelený nátěr okenní části vozové skříně a při další dílenské opravě by měly být dosazeny originální trakční motory GTM 3i, kontroléry BBC, přičemž plošinové dveře instalované na konci čtyřicátých let nahradí sklápěcí branky. Společně s nově rekonstruovaným vlečným vozem číslo 69 reprezentuje ve sbírce podnikového muzea meziválečně období ostravských lokálek.

text opsán z vystřihovánky




MiG, 2004-10-05